Navigation Path: Home > Publications > Monthly Bulletin > Editorials > 2006 > 12. dubna 2006
Rada guvernérů ECB na svém zasedání 6. dubna 2006 rozhodla na základě pravidelné hospodářské a měnové analýzy, že základní úrokové sazby ECB, které 2. března 2006 zvýšila o 25 bazických bodů, ponechá na nezměněné úrovni. Informace, které jsou od březnového rozhodnutí o zvýšení sazeb k dispozici, potvrzují závěr Rady guvernérů, že další úprava akomodativní měnové orientace v březnu byla vzhledem k proinflačním rizikům ohrožujícím cenovou stabilitu potřebná. Je stále třeba, aby střednědobá až dlouhodobá inflační očekávání v eurozóně zůstala pevně ukotvena na úrovni odpovídající cenové stabilitě. Toto ukotvení inflačních očekávání je předpokladem k tomu, aby měnová politika mohla dlouhodobě přispívat k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst v eurozóně. Vzhledem ke stále velmi nízkým úrokovým sazbám v celém spektru splatností v nominálním i reálném vyjádření, silnému růstu peněžní zásoby i úvěrů a vysokému objemu likvidity zůstává měnová politika akomodativní. Rada guvernérů bude i nadále velmi pečlivě sledovat další vývoj, aby zajistila, že nedojde k naplnění rizik ohrožujících cenovou stabilitu ve střednědobém horizontu.
Začněme hospodářskou analýzou. Nejnovější údaje potvrzují hodnocení Rady guvernérů, že perspektiva hospodářského růstu v eurozóně se po mírném útlumu v závěru roku 2005 zlepšila. Podle nejnovějších údajů, výsledků průzkumů a různých odhadů založených na ukazatelích se zdá, že v první polovině roku 2006 dochází k oživení a rozšíření hospodářské aktivity. Podmínky pro pokračování solidního hospodářského růstu i v dalších čtvrtletích zůstávají stále příznivé. Hospodářská aktivita ve světě zůstává silná a podporuje vývoz z eurozóny. Předpokládá se, že investiční činnost zůstane intenzivní a bude využívat dlouhodobě velmi příznivých podmínek financování, výsledků restrukturalizace podniků a jejich dřívější i pokračující růst ziskovosti a efektivity. S postupným zlepšováním situace na trhu práce by také mělo docházet k posilování růstu spotřeby, a to v souladu s vývojem reálného disponibilního důchodu. Tuto perspektivu hospodářské aktivity potvrzují také dostupné prognózy mezinárodních organizací i institucí v soukromém sektoru.
Rizika ohrožující hospodářský růst v krátkodobém horizontu se zdají být celkově vyrovnaná. Pohled do vzdálenější budoucnosti ukazuje, že rizika jeho zpomalení stále souvisejí s potenciálním růstem cen ropy a celosvětovou nerovnováhou.
Pokud jde o vývoj cen, podle předběžného odhadu Eurostatu roční míra inflace měřená pomocí HICP dosáhla v březnu 2006 úrovně 2,2 %, oproti únorovým 2,3 % a 2,4 % v lednu. V krátkém období se pravděpodobně bude míra inflace pohybovat nadále nad 2 %, ale její konkrétní úroveň bude záviset především na vývoji volatilnějších složek cenového indexu. Podíváme-li se za krátkodobý horizont, předpokládá se, že na vývoj inflace v roce 2006 a 2007 budou výrazně působit změny regulovaných cen a nepřímých daní a očekává se, že tlak na její růst budou vyvolávat také nepřímé vlivy dřívějšího růstu cen ropy. Dynamika růstu mezd v eurozóně zůstala v posledních čtvrtletích mírná a předpokládá se, že růst mezd zůstane omezený, a bude tak částečně odrážet silné konkurenční tlaky ve světě, a to zejména ve zpracovatelském průmyslu. V poslední době napomáhal mírný vývoj mezd tlumit domácí inflační tlaky. Z hlediska budoucího vývoje je důležité, aby sociální partneři pokračovali v tomto ohledu v plnění svých povinností i v situaci, kdy je hospodářské prostředí příznivější.
V této perspektivě cenového vývoje však nadále převažují proinflační rizika. Patří k nim další růst cen ropy a nebezpečí jejich silnějšího než v současnosti očekávaného dopadu do spotřebitelských cen, další růst regulovaných cen a nepřímých daní a především silnější růst mezd a cen, než se očekávalo, vyvolaný sekundárními dopady dřívějšího růstu cen ropy.
Pokud jde o měnovou analýzu, nejnovější údaje o měnovém vývoji potvrzují, že stimulativní účinek nízkých úrokových sazeb zůstává hlavním faktorem působícím na vysoké tempo měnové expanze. V posledních měsících navíc docházelo k výraznému zrychlení ročního tempa růstu úvěrů soukromému sektoru, přičemž výrazným tempem roste především objem úvěrů poskytovaných domácnostem – zejména na nákup bytových nemovitostí – a nefinančním podnikům. Celkově tedy silný růst peněžní zásoby a úvěrů při vysokém objemu likvidity v eurozóně nadále ukazuje na rizika pro cenovou stabilitu ve střednědobém až dlouhodobějším horizontu.
Roční míra inflace by podle projekcí měla v roce 2006 a 2007 zůstat na zvýšené úrovni a hospodářská analýza naznačuje, že cenovou stabilitu ve střednědobém horizontu nadále ohrožují proinflační rizika. Vzhledem k silnému růstu peněžní zásoby, vysokému objemu likvidity a zároveň posilující hospodářské aktivitě podporuje porovnání výsledků hospodářské a měnové analýzy závěr, že ve střednědobém až dlouhodobějším horizontu převládají proinflační rizika. Je tedy nezbytné, aby střednědobá inflační očekávání zůstala pevně ukotvena na úrovni odpovídající cenové stabilitě. Rada guvernérů bude tedy nadále velmi pečlivě sledovat další vývoj, aby zajistila, že se nenaplní rizika ohrožující cenovou stabilitu, a tím trvale přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst.
Podívejme se nyní na oblast fiskální politiky. I když rozpočtové výsledky za rok 2005 jsou většinou lepší, než se před několika měsíci očekávalo, rozpočtové bilance plánované na rok 2006 nepředstavují za eurozónu jako celek žádný výrazný pokrok ve fiskální konsolidaci. Vzhledem k hospodářské perspektivě je potřeba deficit snižovat rychleji. Již z minulosti víme, že odkládání fiskální konsolidace v době rostoucí hospodářské aktivity přestavuje riziko ve střednědobém horizontu. Vyšší tempo snižování deficitu na základě přesvědčivých a důkladně rozpracovaných opatření, která jsou součástí uceleného programu reforem, by pomohlo upevnit důvěru ve střednědobou perspektivu eurozóny a předejít opakování dřívějšího vývoje, kdy spokojenost během příznivých podmínek přispěla k přetrvávající rozpočtové nerovnováze.
Pokud jde o strukturální reformy, Rada guvernérů uvítala výzvu Evropské rady, která se sešla v Bruselu 23. a 24. března 2006, k udržení dynamiky obnovené lisabonské strategie pro hospodářský růst a zaměstnanost. Jak Evropská rada zdůraznila, nyní je třeba se zaměřit na zajištění účinného, včasného a komplexního zavádění opatření schválených v rámci národních reformních programů, které předložily jednotlivé členské státy, a podle potřeby je posílit. Cílem těchto opatření je mimo jiné zlepšit udržitelnost a kvalitu veřejných financí, zvýšit pružnost na trzích práce, zboží a služeb, podporovat příznivé podmínky pro podnikání a zajistit plnou funkčnost vnitřního trhu EU, včetně energetického trhu a trhu služeb. Uplatňování komplexních strukturálních reforem je pro země eurozóny zvlášť významné z hlediska zvyšování flexibility mezd a cen, odolnosti vůči šokům, usnadnění strukturální adaptace, zvýšení růstu potenciálního produktu a tvorby pracovních míst i snížení cenových tlaků, čímž se usnadní provádění jednotné měnové politiky.
Toto vydání Měsíčního bulletinu obsahuje tři články. První se zaměřuje na důležitost reformy veřejných výdajů z hlediska hospodářského růstu a stability eurozóny. Druhý článek se zabývá hlavními provozními, informačními a právními aspekty správy portfolií v ECB. Třetí článek obsahuje přehled stávajících měnových a devizových dohod eurozóny se třetími zeměmi.
nahoru
